Proso je vedle pšenice a ječmene jednou z nejstarších kulturních obilnin. Je známé už z doby kamenné. Vzniklo zřejmě z planého druhu Panicum spontaneum v oblastech Mandžuska a Mongolska. Do Evropy se dostalo přes černomořskou oblast při stěhování národů. Proso bylo jednou z hlavních plodin Slovanů. Ve světě je významnou plodinou i nyní. Pěstuje se na ploše 5 mil. ha, nejvíce v Indii, střední a severní Africe, Číně a v Rusku. V České republice je plocha pěstování téměř 2000 ha, z toho necelá polovina v ekologicky hospodařících podnicích.

Proso představuje velmi cennou surovinu ve farmaceutickém, krmivářském a potravinářském průmyslu. Obilka prosa se svojí hodnotou rovná nahému ovsu. Obsahuje 15 % vody; 61- 62 % glycidů, (z toho tvoří 9-11 % vláknina), 10-11 % bílkovin, 3,7-4,0 % tuku.
Z hlediska aminokyselinového složení jsou bílkoviny prosa deficitní především v obsahu lyzinu (3,68 %), ale stále je ještě vyšší než např. u pšenice (2,6-2,8 %). Naproti tomu má proso ve svém bílkovinovém komplexu největší podíl leucinu (2x více než u pohanky a amarantu). Obsah minerálních látek v semenech prosa je obecně vyšší než u pšenice, významné množství minerálních látek je koncentrováno především v obalových vrstvách, které se při běžném potravinářském zpracování odstraňují loupáním. Semena prosa mají vysoký obsah fosforu a naopak nízký obsah vápníku.
Oloupané zrno – jáhly – jsou vysoce hodnotnou dietní potravinou, případně krmivem. Jáhly mají příznivý poměr živin blížící se doporučovanému poměru bílkovin, tuků a sacharidů (tab. 3). Oceňuje se vysoký obsah vitamínů A1, B1,, B2. Pokrmy z jáhel se připravují rychle (vařivost je 25 min.) a vhodnou úpravou lze upravit původní fádní chuť na znamenitý pokrm, který stojí svou hodnotou hned za pokrmy z ovesných vloček. Hlavní uplatnění jáhel je především v racionální výživě nebo ve vegetariánské či makrobiotické stravě.
V dobách nedostatku ječmene se používalo loupané proso jako náhražka sladu, ojediněle též k výrobě lihu. Loupané zrno je velmi vhodné ke krmení okrasného ptactva, mladé drůbeže, prasat a ryb. Rozemleté zrno prosa je výborným koncentrovaným krmivem.
Sláma je hodnotnější než u ostatních obilnin, jakostí se přibližuje horšímu senu. Podíl zrna ke sklizené slámě je 1 : 2-2,5.